Tatra 613-3 Scioneri

Informace o voze:

 R.v.: 1989

 Motor: 613-E1/1

 Barva: světle zlatá metalíza

 Tech. stav: 95%

 Exteriér: 95%

 Interiér: 99%

 

 

Tatra z roku 1989 je původně z VŠB a jako posledního majitele dostala mě. Byla poslána do Itálie, kde ji na objednávku upravil Scioneri. Poprvé přihlášena v roce 1993, při stavu tachometru 4152 km.

 

Odlišnosti od sériových modelů:

- zlatá metalíza

- zpětná zrcátka el. ovládaná a el. vyhřívaná jsou použity z Lancie Thema.

- elektrická stahovaní oken. Vpředu s nůžkovým stahováním, které se začalo standardně používat až v roce 95 u modelů 95 a 700, které ovšem s největší pravděpodobností nenavazovaly na Scioneri, u kterého byly patrně použity mechanismy z některého velkého italského auta. Zadní dveře mají klasické elektrické šnekové stahování oken. Kolébkové spínače mají vlastní vnitřní osvětlení s možností vypnutí ovládání zadních oken zadními spínači tak, aby se daly otevírat pouze řidičem nebo spolujezdcem.

- čalounění interiéru je provedeno mně neznámou látkou, která asi imituje semišovou kůži nebo něco jí velmi podobného. Touto látkou je shodně čalouněn strop, dveře, zadní plato, středový tunel a sedačky. Na zadní straně předních sedaček jsou odkládací kapsy s pantem na suchý zip. Přední a zadní sedačky jsou osazeny opěrkami hlavy, které se vysouvají směrem nahoru a dají se naklonit dopředu, což umožňují za příplatek pouze sedačky Recaro Ergomed, v té době nepoužívané. Ty se montovaly za příplatek až od roku 1993.

- centrální zamykání dveří je pravděpodobně sériové.

- střešní okno model VS-1.

- ve voze jsem našel i neidentifikovatelný kabel na kterém je napsáno "security cable" a vede do nějaké krabičky, na kterou jsem ještě neměl čas. Teoreticky by to mohl být alarm, ale nikde není vyvedena dioda a neobdržel jsem ani dálkový ovladač.

- zpětné zrcátko v interiéru je opět mnou neidentifikovatelné. Má neobvykle tlustou nohu a neobvykle malou odrazovou plochu.

- volant je použit z T613-Speciál, ale není původní. Dle paměťových záznamů vývojářů, kteří se Scionerim spolupracovali byl volant dřevěný s logem Scioneri.

- celý obvod vozu byl olemován černou foliovou dvoulinkou, jenž je na předních blatnících přerušena nápisem SCIONERI.

- na zadní kapotě bylo logo Scioneri, jenž se nedochovalo.

 

Existuje ještě dvojče, které mělo stříbrnou barvu. Údajně však není v původním stavu, protože bylo havarované a po opravě má azurovou barvu a prý i jiné čalounění. Z jiného zdroje jsem zase slyšel, že je již v původním stavu a asi je to pravda (informace z 3/2005).

 

Tyto vozy měly mít upravené motory a převodovky. Jakým způsobem mi nikdo nesdělil, pouze jsem se dozvěděl, že oba agregáty se do dnešního dne z firmy, jenž je měla "upravit", nevrátily.

 


 

Co jsem zjistil z původní faktury a papírů, které se mi podařilo sehnat:

 

Z faktury:

 

Původní SPZ NJE 90-15 zrušena

Vozidlo bylo používáno na zkušební účely na území ITÁLIE a ČSFR. Stav tachometru 4152 km. Provoz pouze na bezolovnatý benzín Natural. Olej v motoru M7 AD S3. Možno použít M7 ADX. Na motoru neprovádět opravy a výmeny dílů, v případě poruchy dostavit vozidlo do závodu Příbor. Po ujetí cca 5000 km bude provedena montáž neřízených katalyzátorů (nebyla).

 

Popsaný papír při převzetí od Scioneri:

 

- automobil převzat  při stavu tacho 2196 km, všechny věci dle vyjádření italské strany jsou v zavazadlovém prostoru

- z bezpečnostních důvodů demontovány ozdobné kryty kol

- ujeto celkem km, doplněno 206,15 l paliva. 2 l oleje do motoru - velká spotřeba.

- v Itálii jsem podepsal krátké potvrzení o převzetí vozu jako takového - bez detailů

 

Toď vše:-)

 

Tatra 613-3 Scioneri bude časem uvedena do původního stavu;-)...


Fotografie obou Tater v původním stavu po přepravě do Itálie. Tuto fotografii jsem měl možnost pouze vyfotit digitálním fotoaparátem, na víc nebyl čas.

 

 


               

 

           


Karoserie nesla stopy dlouholetého provozu, ale na svůj věk byůa ve velmi dobrém stavu. Místa postižená korozí jsem nechal opravit a dostříkat. Nepůvodní tónovaná okna jsou determální, nazelenalé barvy a pokovena titanem. Kryty rozvodových řemenů a vzduchový filtr je nachromován, šustplechy zinek a žlutý chromát + metalický komaxit. Blinkry z Passata (už jsem dostal rozum, časem odstraním).

 

        

 

       

Pozn. ten kus plechu na chladící vrtuli je tam pouze kvůli rychlejšímu zahřátí motoru v zimě. Tehdy jsem neměl originál, nyní ano.


Chtěl jsem si vyměnit brzdové hadice popřípadě i rezavé trubičky. A jak to tak bývá, hadice jsem vyndal a zjistil, že přední kotouče mají nějakých 19 mm, což je dost hluboko pod minimem. Když už jsem byl u té výměny kotoučů, tak mě napadlo vyměnit i přední tlumiče. Neskončilo to jen u toho.

              

Když se dělá předek, musí se myslet i na zadek. Vyndal jsem motor, ramena, nápravnici, obě nádrže a všechny trubičky, hadice. Ramena, nápravnici, silentbloky, pravou nádrž, pouzdra předních tlumičů, všechny čtyři pružiny a náboje kol jsem opískoval, pozinkoval, natřel základem, něco vrchní barvou a nastříkal bitumenem nebo větší plochy Body 932. Pozinkoval jsem všechny důležité šrouby a excentry. Co se dalo vyměnit za šrouby běžně dostupné v obchodech jsem provedl.

              

Tady je detail volantu ze Speciálu a provedení nůžkového stahování předních oken. Vnější zpětná zrcátka a vnitřní zrcátko, které se mi nepodařilo identifikovat. To vnitřní je černé, ale na fotce to nějak zhnědlo.

                 

Pouzdro tlumiče, brzdové třmeny a náboje všech kol jsem opět opískova, pozinkoval a natřel. Pouzdro je osazeno novými Sachsy, náboj novými ložisky a kotouči. Zinkoval jsem i šrouby na uchycení kol. Kufr jsem vyčalounil podle vzoru novějších modelů kobercem zakoupeným v bývalém skladu ND v Tatře Kopřivnici. Trochu jsem si pohrál i s muzikou, ale není to žádný zázrak. Parametry to má, hraje to, ale mohlo by to být "čistší". Jen pro info: čtyřkanálový zesilovač Renegade 720 W, 4x výhybka Dexon, signálový filtr. V interiéru jsou vpředu středobasy Polkaudio a výškové reproduktory Dexon DT 2509 - 20W RMS. Vzadu jsou středobasy Dexon W-65 - 50 W RMS a opět zmíněné výškové reproduktory. Někde se tám válí aktivní subwooferová tuba Dexon SCS 1253A - 130 W RMS s vlastním zesilovačem. Až zase budou penízky, rád bych to trochu překopal k obrazu svému.(Ano, již jsem to naštěstí vymontoval - 3/2004)

                 

Zadní ramena a nápravnici jsem navrtal, aby se dalo dovnitř nalít olej, který by bránil korozi zevnitř. Proto ty dírky, které jsem potom zavařil. Uvnitř vznikl takový malý ekosystém;-). S motorem jsem nic nedělal. Ten byl nedávno osazen novými kabely, svíčkama, lamelou spojky, rozvodovými řemeny. Při této opravě se měnily dvě ložiska v převodovce, všechny čepy řízení, svislé čepy, tlumič řízení + nějaké drobnosti.

                 

Zadní kotouče jsem nechal původní. Jeden měl 24,5 mm a druhý 24,4 mm, což je víc než slušné. Ke slovu přišly pouze nová ložiska a gufera, tuk a opět pískování a zinek. Na tom stole je pokaždé hromada různých věcí a když na něm chci něco dělat, tak se na něj nevlezu:-/. V pozadí původní tlumiče a nové tlumiče na Tatru 603 (ty masivnější).

                 

Levou nádrž jsem nepískoval, byla v pořádku. Vyměnil jsem všechny propojovací a odvzdušňovací hadice + potrubí. Čerpadélka bufíků jsem přemístil do kufru. Dávat tam tu tlustou hadici je opravdu lahůdka. Nové ukostření.

                 

 

                 

 

                 

Brzdové třmeny jsem rozebral a opískoval. Samozřejmě tak, aby se nepoškodily vnitřní plochy pro pístek a závity šroubků odvzdušnění a brzdových trubiček. Třmeny jsem opět pozinkoval a nastříkal vypalovací barvou na grily a "upekl" v troubě:-)). Nasadil nová těsnění pístků a těsnění mezi půlkama třmenů. Nové prachovky. Pístky jsem si nechal vysoustružit z tažené nerezi patříčných průměrů. Ve srovnání s originálním novým a nepoužitým předním třmenem to vypadá o dost líp. A nejen vypadá.